Adopce nebo-li Osvojení

Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 794–845.

Mezi osvojiteli a dítětem vznikají z hlediska práva stejné příbuzenské vztahy jako mezi rodiči a dětmi, příbuzenské vztahy dítěte s původní rodinou rozhodnutím soudu o osvojení zanikají. Osvojitelé jsou zapsáni v rodném listu dítěte na místě jeho rodičů a stávají se zákonnými zástupci dítěte s veškerou rodičovskou odpovědností. Dítě získává příjmení osvojitelů. Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí soudu o osvojení (nebylo-li osvojení v rozporu se zákonem).

Osvojitelé mají ze zákona povinnost informovat osvojené dítě o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodné, nejpozději však do zahájení školní docházky.

Péče o dítě v osvojitelských rodinách nepodléhá ze strany státních institucí žádnému zvláštnímu dozoru. V případě zájmu či potřeby mohou rodiny využívat podporu nestátních organizací, které se této oblasti věnují, nebo se obrátit na oddělení sociálně-právní ochrany dětí obcí s rozšířenou působností.

Pozn.: Osvojit lze v současnosti i zletilého, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy.
Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 846 a následující.

Kdo může osvojit?
Proces zprostředkování osvojení
Mezinárodní adopce

Více informací o osvojení naleznete v brožuře Základní informace o osvojení (adopci). proklik na brožuru

Kdo může osvojit?

Osvojitelem se může stát zletilá osoba, která by měla být dostatečně zralá, aby byla schopna o dítě pečovat a zajistit jeho řádnou výchovu a všestranný zdravotní, psychický a sociální rozvoj.

Zákon stanovuje základní pravidla:

  • mezi osvojitelem a osvojencem by měl být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než 16 let, horní věkovou hranici zákon nestanovuje;
  • společně dítě mohou osvojit jen manželé;
  • chce-li dítě osvojit jen jeden z manželů, musí mít souhlas druhého;
  • v případě soužití registrovaných partnerů může dítě osvojit jen jeden z nich;
  • v případě soužití partnerů, kteří nejsou sezdaní, může dítě osvojit jen jeden z nich;
  • dítě může osvojit i jednotlivec (osoba, která žije sama bez partnera);
  • skutečnost, že žadatel již má děti biologické či svěřené do náhradní rodinné péče, nebrání tomu osvojit si další dítě;
  • zdravotní a psychický stav žadatele by neměl výrazně omezovat jeho pečovatelské a výchovné schopnosti;
  • v případě, že má žadatel záznam v rejstříku či opisu rejstříku trestů, posuzuje se závažnost tohoto činu ve vztahu k jeho pečovatelským a výchovným schopnostem.

Osvojení není možné:

  • Mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Toto omezení neplatí v případě náhradního mateřství. (Osvojit dítě tedy nemůže jeho babička ani jeho zletilá sestra, avšak teta či strýc by mohli dítě osvojit. Je však vždy na individuálním posouzení soudu, zda by osvojení v daném případě bylo ku prospěchu dítěte.)

Proces zprostředkování osvojení

Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

  1. Podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (proklik na seznam obcí) v místě trvalého pobytu žadatele (v případě manželů v místě trvalého pobytu jednoho z nich). Formulář žádosti lze získat přímo na úřadě nebo je též ke stažení na stránkách MPSV (proklik, http://www.mpsv.cz/cs/14502)
  2. Posuzování žadatelů obecním úřadem obce s rozšířenou působností – obecní úřad provede sociální šetření v rodině žadatelů v místě jejich faktického bydliště. Po shromáždění potřebné dokumentace (zpráva o zdravotním stavu, majetkových poměrech atd.), která je předepsanou součástí žádosti, postoupí obecní úřad žádost příslušnému krajskému úřadu. K žádosti připojí své stanovisko.
  3. Posuzování žadatelů krajským úřadem – krajský úřad zajistí psychologické vyšetření žadatelů a posouzení jejich žádosti posudkovým lékařem. Zároveň zařadí žadatele do přípravných kurzů na přijetí dítěte do rodiny. Odborné posouzení žadatelů se zaměřuje především na charakteristiku jejich osobnosti, na jejich psychický a zdravotní stav s ohledem na předpoklad k výchově dítěte. Posuzuje se též motivace žadatelů, která vedla k podání žádosti o osvojení, a také kvalita jejich vztahů a stabilita jejich rodinného prostředí. Přihlíží se také k postojům ostatních členů rodiny, zvláště těch, kteří sdílejí společnou domácnost. Součástí odborného posouzení je i zhodnocení přípravy na přijetí dítěte do osvojení.
  4. Rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence – na základě poznatků z předchozího odborného posouzení vydá krajský úřad správní rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení žadatelů do evidence osvojitelů. Žadatelé mají možnost v případě nesouhlasu s výsledkem rozhodnutí podat proti rozhodnutí odvolání.
  5. Výběr rodiny pro dítě – krajský úřad vede také evidenci dětí, kterým se hledá nová náhradní rodina. Výběr rodiny pro konkrétní dítě se odvíjí od právní situace dítěte, od potřeb dítěte a od schopnosti žadatelů potřeby dítěte naplnit. Platí pravidlo, že dítěti je vybírána taková rodina, která je připravena přijmout dítě právě takové, jaké je.
  6. Navazování kontaktu s dítětem – vytipovaná rodina je oslovena krajským úřadem, podrobně seznámena s dokumentací dítěte a následně je jí zprostředkován osobní kontakt.

Zprostředkovat osvojení mohou v České republice pouze státní instituce.

Ke zprostředkování nedochází v případě tzv. přímé adopce. Jedná se o situace, kdy rodiče přivolí k osvojení dítěte ve vztahu k určité osobě. Tehdy posuzování probíhá až v průběhu soudního řízení o svěření dítěte, které je zahájeno na základě návrhu podaného budoucími osvojiteli.

Mezinárodní adopce

Pod pojmem mezinárodní adopce se rozumí osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny. Pokud se nedaří najít náhradní rodinu pro dítě v zemi jeho původu, je možným řešením právě mezinárodní adopce.

Mezinárodní osvojení je upraveno mimo jiné Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (tzv. Haagská úmluva o ochraně dětí). Úmluva nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do a ze zahraničí zodpovědný. U nás tuto funkci plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Úřad vzhledem ke garanci určitých záruk v procesu zprostředkování mezinárodního osvojení spolupracuje pouze se zeměmi, které ratifikovaly tzv. Haagskou úmluvu o ochraně dětí.

Pro zprostředkování mezinárodní adopce přitom není rozhodující státní občanství žadatele ani jeho trvalý pobyt, ale tzv. „obvyklé bydliště žadatele“, tedy kde žadatel skutečně bydlí, kde má zázemí, kde pracuje apod. O mezinárodní osvojení se tak bude jednat i v případě, že např. český státní občan žijící v zahraničí bude chtít zprostředkovat osvojení dítěte z České republiky.

Více informací o mezinárodní adopci naleznete na stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.