Nejčastější dotazy

1.    Kde se žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ?

O zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se žádá u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Úřad je povinen žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče přijmout, posoudit ji a zabývat se jí. Pro žádosti nejsou zákonem stanoveny jednotné formuláře, úřady obcí s rozšířenou působností si připravují své formuláře, které mají zájemcům pomoci uvést všechny potřebné údaje.  V souladu se správním řádem lze žádost podat i bez použití formuláře a úřad si následně potřebné údaje vyžádá. Z takového podání musí být patrno, kdo žádost podává, které věci se týká a co se navrhuje.

2. Může o svěření dítěte do náhradní rodinné péče projevit zájem jednotlivec ?

Podat žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče může i jednotlivec. Dítěti je vždy vybírána ze seznamu zájemců o zprostředkování NRP ta nejvhodnější rodina, z toho důvodu jednotlivec většinou, zejména na osvojení, čeká delší dobu, než dvojice.

3.    Žijeme spolu, ale nejsme manželé. Můžeme si adoptovat dítě ?

Naše legislativa umožňuje osvojit dítě, jako společné, pouze manželům. Požádat o zprostředkování osvojení však můžete společně. Oba budete muset doložit všechny potřebné doklady a projít odborným posouzením, zda máte všechny předpoklady pro přijetí dítěte do péče. Do péče však bude dítě svěřeno pouze jednomu z Vás. Pokud časem uzavřete manželství, pak druhý partner bude moci vaše dítě osvojit jako Váš manžel(ka) s vaším souhlasem.

4.    Mohou o adopci žádat jen lidé, kteří nemohou mít vlastní dítě ?

Takové kriterium není v zákoně stanoveno. Žádosti o zprostředkování osvojení mohou podávat i zájemci o osvojení, kteří mají nebo mohou mít vlastní děti.

5.    Jsou pro žadatele o osvojení stanoveny nějaké věkové hranice, kdy již jejich žádost nelze přijmout ?

Zákon o rodině v ustanovení § 65 říká, že mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Za přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem je zpravidla považován takový, který není menší než 20 let a není větší než 40 let. Vždy se však k posouzení případného konkrétního svazku přistupuje zcela individuálně. Každý žadatel by se měl zamyslet sám nad tím, zda bude schopen být dítěti dostatečnou oporou a průvodcem až do jeho dospělosti a zda se bude umět vždy přizpůsobit potřebám dítěte, přiměřeně jeho věku.

6.    Bydlíme v podnájmu, nevadí to ?

Při posuzování žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče se přihlíží především k tomu, zda je rodina schopna dítěti vytvořit podmínky pro jeho zdárný vývoj a výchovu, zda je domácí prostředí stabilní a zda bude vyhovovat potřebám dítěte. Vlastní byt nebo rodinný domek není podmínkou pro výkon náhradní rodinné péče.

7.    O prázdninách jsme poznali jedno dítě z dětského domova, chtěli bychom mu poskytnout zázemí a domov. Jak máme postupovat ?

V tomto případě je třeba o Vašem úmyslu informovat vedení dětského domova. Dětský domov není oprávněn Vám o dítěti i jeho situaci sdělovat jakékoliv informace. O tom, že máte zájem dítěti pomoci, je však dětský domov povinen informovat příslušný úřad SPOD dítěte. Tento úřad sleduje situaci dítěte, musí jednat v jeho zájmu, a proto by se měl s Vámi spojit za účelem dalšího postupu.

8.   Jak se posuzuje délka trvání manželství žadatelů ?

U žadatelů o náhradní rodinnou péči se kromě jiného posuzuje stabilita manželských vztahů a rodinného prostředí. Je tedy přihlíženo nejen k délce trvání manželství, ale i k délce společného soužití partnerů před uzavřením manželství. Doporučujeme tedy i tuto informaci při podávání žádosti uvést.

9. Jak jsou při rozhodování o zařazení do evidence zájemců o osvojení posuzovány jejich příjmy? Je možné zařazení do evidence, jestliže jeden z manželů je nezaměstnaný ?

Součástí dokumentace zájemců jsou i údaje o finančních a sociálních poměrech.  Do evidence lze zájemce zařadit i když je jeden z manželů nezaměstnaný a to tehdy, jestliže ekonomické poměry a schopnosti žadatelů dávají předpoklad, že i po převzetí dítěte (příp. dětí ) do péče bude rodina dostatečně hmotně zabezpečena.

10. Je invalidní důchod na straně zájemce o přijetí dítěte do pěstounské péče kriteriem pro zamítnutí žádosti ?

Samotný fakt, že zájemce pobírá invalidní důchod neznamená, že nemůže být zařazen do evidence žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče. K zájemcům je při odborném posuzování přistupováno individuálně. Pro vyjádření posudkového lékaře i psychologů je rozhodující míra případného omezení pečovatelských a výchovných schopností na straně zájemce. Zvažte především sami své schopnosti a možnosti. Máte-li za to, že je ve vašich silách dobře zabezpečit všechny potřeby dítěte, pak si žádost podejte.

11. Jaké jsou "čekací doby" na dítě ?

Délka doby čekání na dítě se odvíjí od konkrétní situace v kraji. Ovlivňuje ji počet dětí, které jsou nahlášené do evidence dětí, pro které se hledá náhradní rodina a počet zájemců zařazených do evidence. Vliv na délku této doby mají také konkrétní představy zájemců o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní a rodinné anamnéze dětí.

12. Jak postupovat, mají-li návštěvy rodičů dítěte negativní dopad na psychiku dítěte, které máme v pěstounské péči ?

Možnosti jsou různé, záleží na konkrétní situaci. Vždy je dobré probrat vše s Vaší sociální pracovnicí či psychologem a požádat je o pomoc. Pokud je vyhrocena situace v průběhu návštěv rodičů za dítětem, lze požádat o účast při těchto návštěvách právě např. sociální pracovnici nebo psychologa. Lze také nechat dítě vyšetřit psychologem a mají-li tyto návštěvy opravdu negativní dopad na psychiku dítěte, lze se obrátit na soud se žádostí o omezení návštěv rodičů, případně i o jejich zákaz. Pokud rodiče jednají v kolizi se zájmem dítěte (např. odmítají dát souhlas např. k vystavení cestovního pasu dítěte, k plánované operaci apod. nebo není možné tento jejich souhlas získat, protože nejsou dlouhodobě k zastižení), může být dítěti soudem ustanoven opatrovník, který v konkrétním případě namísto zákonných zástupců rozhodne.

Nesnažte se problémy řešit jen Vy sami, nebojte se vyhledat včas pomoc odborníků. Pro všechny zúčastněné musí být předním hlediskem zájem dítěte.

V odůvodněných případech (většinou na základě znaleckých posudků) může také soud rodiče jejich rodičovské zodpovědnosti zbavit a Vy se můžete stát poručníky dítěte.

13. Lze osvojenému dítěti měnit křestní jméno a je to vůbec vhodné ?

Ke změně křestního jména dítěte lze přistoupit až po pravomocném rozhodnutí soudu o jeho osvojení. Žádost se podává v místě bydliště osvojitelů na odboru vnitřních věcí úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud máte v úmyslu měnit přijímanému dítěti jeho křestní jméno, je vhodné jej již od počátku novým jménem oslovovat a zvolit jméno, které je jménu dítěte alespoň trošku podobně znějící. Z psychologického hlediska není vhodné měnit křestní jméno dítěti staršímu dvou let.

14. V minulosti jsme již přípravné kurzy pro budoucí rodiče absolvovali a dva roky již pečujeme o osvojené dítě. V případě, že bychom podávali žádost o svěření dalšího dítěte, bude nutné, abychom celou přípravu na rodičovství opět podstupovali ?

V rámci odborného posuzování by mělo být posouzeno, zda bude nutné absolvovat přípravu v plném rozsahu, nebo jen její část zaměřenou na některá specifika, jako je např. přijímání dalšího dítěte do rodiny, apod.

15. Pokud zájemci chtějí do náhradní rodinné péče přijmout více dětí. Je nutné, aby pokaždé podávali novou žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče a byli znovu odborně posuzováni ?

Je více možností:

1. Pokud zájemci v žádosti o zařazení do evidence žadatelů projeví zájem přijmout více než jedno dítě, jsou v tomto smyslu odborně posouzeni a dle jejich zájmu buď přijmou více dětí najednou (př. dvojčata, sourozence) anebo po přijetí jednoho dítěte zůstávají dál v evidenci. Žádost o zprostředkování pak průběžně aktualizují a časem jsou vybráni na další dítě.

2. Jestliže však zájemci teprve po přijetí jednoho dítěte do náhradní rodinné péče projeví zájem přijmout další dítě nebo děti, pak je nezbytné provést nové odborné posouzení žadatelů ve vztahu k novým skutečnostem. Pokud podle výsledků nového odborného posouzení splňují předpoklady pro přijetí dalšího dítěte do péče, zůstávají v evidenci zařazeni a může jim být další náhradní rodinná péče zprostředkována. Může se však stát, že v rámci nového posouzení vyjde najevo, že tato rodina není vhodná přijetí dalšího dítěte, pak krajský úřad nebo ministerstvo vydá rozhodnutí vyřazení žadatelů z evidence.

16. Jaký je postup máme-li zájem přijmout do osvojení dítě z ciziny ?

V takovém případě je třeba tuto skutečnost v žádosti o zprostředkování osvojení hned uvést. Žádost budete normálně podávat na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností v místě vašeho trvalého bydliště. Odborné posouzení žádosti provede příslušný krajský úřad, který však po vydání rozhodnutí o vašem zařazení do evidence, postoupí žádost ke zprostředkování osvojení dítěte z ciziny Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně. Pokud máte zájem adoptovat dítě, které jste poznali v cizině, obraťte se pro informace také na Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně. Každá země má totiž jiná pravidla pro uskutečňování mezinárodní adopce.

17. Manžel je cizinec, ale žijeme v Praze. Můžeme adoptovat dítě v České republice a za jakých podmínek ?

Pokud má váš manžel povolení k trvalému pobytu v ČR, nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na našem území hlášen na území ČR po dobu nejméně 365 dnů, pak jsou splněny podmínky pro podání žádosti o zprostředkování osvojení podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

18. Máme české občanství, ale dlouhodobě žijeme v cizině. Jakým způsobem můžeme žádat o svěření dítěte do adopce z České republiky ?

Pokud vaše obvyklé bydliště (tj. místo, kde pracujete a vedete domácnost) je v jiném státě, který stejně jako naše republika ratifikoval „Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení", pak máte možnost žádat o osvojení dítěte z naší republiky. Žádáte prostřednictvím ústředního orgánu státu, v němž žijete. Zmiňovaná mezinárodní smlouva dává smluvním státům garanci, že osvojení bude probíhat v nejlepším zájmu dítěte, proto ústřední orgán naší republiky, kterým je „Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí" v Brně, spolupracuje ve věci osvojení pouze se smluvními státy této „Úmluvy".

19. Chtěli bychom nějakému dítěti z dětského domova pomáhat tím, že bychom si ho brali k sobě na víkendy, nebo na prázdniny. Je taková možnost? Co pro to můžeme udělat ?

Takovou formu pomoci dětem v ústavní péči upravuje v § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, říká se jí hostitelská péče.

Nejprve je potřeba ověřit, zda vaše rodina má všechny předpoklady pro poskytování takové pomoci. Z tohoto důvodu se musíte obrátit na sociální odbor úřadu v místě vašeho trvalého bydliště s tím, že máte zájem poskytovat takovou pomoc a chcete, aby vaše rodina byla posouzena. Jakmile budete mít doporučující vyjádření můžete se obrátit buď na krajský úřad, nebo přímo na některý dětský domov a požádat je o vytipování dítěte, které by takovou pomoc potřebovalo.

 

za dalšími informacemi o náhradní rodinné péči...