9.9. 2009 byl v Hospodářských novinách uveřejněn článek Miroslavy Jirsové Stát chce zrychlit adopce. Zde je naše reakce na něj.
Není to tak dávno, kdy do preadopční péče budoucích osvojitelů byly svěřovány děti na základě souhlasu svých biologických rodičů přímo z porodnice.
Děti byly v porodnicích vyšetřeny běžným způsobem tak, jak jsou vyšetřovány i ostatní děti po svém narození a do náhradní rodinné péče přecházely, jakmile to jejich poporodní adaptace a zdravotní stav dovolil - tedy pár dní po porodu.
Do kojeneckého ústavu byly umisťovány děti jen tehdy, když to s ohledem na jejich zdravotní stav bylo nezbytné.
Nejednalo se o přímou adopci, rodiče dítěte podepisovali protokol souhlasu s osvojením bez vztahu k určitým osvojitelům a skutečnost, že dítě mohlo brzy přejít do náhradní péče prověřených žadatelů, bylo pro ně samotné uklidňující. Pro dítě to bylo nejšetrnější a nejpřirozenější řešení jeho situace. Rodinu budoucích osvojitelů vybíral tehdy velmi pružně poradní sbor příslušného úřadu.
Je nám velmi líto, že v dnešní době zastává známý pediatr, jakým je MUDr. František Schneiberg názor, že dítě začíná vnímat okolí právě až po šesti týdnech." Popírá snad tímto tvrzením pan doktor studie o dlouhodobých následcích psychické deprivace a další mezinárodně významné výzkumy pana Prof. Zdeňka Matějčka a kol.a o nechtěných dětech a dalších skupinách ohrožených dětí? Jen těžko se tomu dá věřit, že by nebyl seznámen s těmito studiemi a jejich výsledky.
Středisko náhradní rodinné péče se věnuje již 15 let rodinám, které převzaly do své náhradní péče děti z ústavů a ze své z praxe dobře víme, s jakými projevy deprivace se tyto rodiny potýkají, byť dítě pobývalo v ústavu třeba jen pár měsíců.
Proto bychom velmi přivítali, kdyby bylo možné proces adopce urychlit a některým dětem tak otevřít cestu do náhradní rodiny, aniž by byly nuceny, bytˇ jen krátkou dobu, pobývat v ústavním prostředí.
Domníváme se však, že zprostředkovaná adopce by měla nadále zůstat anonymní.
Biologičtí rodiče by mohli k adopci přivolit předběžně před porodem, či po porodu. Abychom zachovali ochrannou lhůtu minimálně šesti měsíců, bylo by možné předběžný souhlas považovat za právoplatný, pokud by nedošlo v této době k jeho odvolání.
Rodina, která by přebírala dítě z porodnice, by musela být důkladně připravena na situaci, že předběžný souhlas může být ze strany biologických rodičů odvolán. Musela by vnímat péči o dítě v jeho nejranějším věku, jako pomoc, kterou mu chce poskytnout, ať se pak stane cokoliv. Mohla by to být opět výzva pro změnu systému příprav na důkladnou průpravu pro přijímání dětí ihned po porodu.
Jistě se povedou dlouhé odborné diskuse, vše záleží na konsensu odborníků z oblasti péče o dítě a rodinu a právních expertů. Jsme připraveni svými zkušenostmi do této diskuse přispět a věříme, že osudy ohrožených dětí si pozornost nás dospělých již skutečně zaslouží.
Díky Hospodářským novinám za zájem o tuto problematiku!
PhDr.Věduna Bubleová a Alena Vávrová
Středisko náhradní rodinné péče, Praha
21.9.2009
21.09.2009 | Zdroj: http://www.nahradnirodina.cz | Autor: Středisko náhradní rodinné péče