„Zprostředkovaná“ náhradní rodinná péče

3.1 Požadavky na náhradní rodiče

Svěření do náhradní rodinné péče musí být v zájmu dítěte. Vždy se hledá náhradní rodina pro dítě, nikdy dítě pro rodinu.

 

3.2 Postup a fáze k náhradnímu rodičovství

Má-li zájem o náhradní rodinnou péči osoba, která nezná konkrétní dítě, o které by chtěla pečovat, probíhá proces zprostředkování.

 

Kompetence orgánů sociálně-právní ochrany v procesu zprostředkování

Vnitrostátní zprostředkování v rámci České republiky zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Osvojení dětí ve vztahu k cizině pak zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

 

Fáze zprostředkování

Proces zprostředkování má několik fází a spočívá:

  • ve vyhledávání dětí, které mohou být osvojeny nebo svěřeny do pěstounské péče;
  • ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny;
  • v odborné přípravě budoucích osvojitelů nebo pěstounů k přijetí dítěte do rodiny;
  • ve výběru určité osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.

 

Podání a přijetí žádosti o zprostředkování náhradní rodinné péče

Zprostředkování se provádí jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo je přijmout do pěstounské péče. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele (v případě manželů v místě trvalého bydliště jednoho z nich).

 

Žádost o zprostředkování může podat fyzická osoba, která je občanem České republiky a má zároveň na jejím území trvalý pobyt. Cizinec může žádost uplatnit v případě, pokud má na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů.

 

Vzor žádosti a přílohy k žádosti

Zákonem nejsou stanoveny jednotné formuláře (tiskopisy), každý úřad má proto vytvořeny své formuláře. Zároveň však úřad nemůže odmítnout přijetí žádosti, jež není podána na formuláři, který si tento úřad vytvořil. Žadatel má právo na přijetí písemné žádosti splňující základní náležitosti podle správního řádu a její vyřízení písemným rozhodnutím.

Podmínkou podle zákona o sociálně-právní ochraně je, že žadatelé k žádosti připojí také svůj písemný souhlas s tím, že orgán sociálně‑právní ochrany je oprávněn o nich zjišťovat další potřebné údaje pro zprostředkování a zároveň kdykoliv ověřit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností. Žadatelé přikládají též souhlas se svou účastí na přípravě k přijetí dítěte do rodiny (povinný kurz).

  

Posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče obecním úřadem obce s rozšířenou působností

Ve správním řízení o zařazení do evidence zájemců o zprostředkování náhradní rodinné péče nejprve obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele shromáždí potřebné doklady pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a založí spisovou dokumentaci o žadateli. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli, která obsahuje:

  • žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu;
  • doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;
  • opis z evidence Rejstříku trestů vyžádaný obecním úřadem obce s rozšířenou působností;
  • zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
  • údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
  • písemné vyjádření žadatele, zda:
    • souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 23 odst. 3 zákona o SPO byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,
    • žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
  • písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn:
    • zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,
    • kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
  • písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny;
  • stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
  • stanovisko zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče, vyžadované obecním úřadem obce s rozšířenou působností, podává-li žádost o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče.

Po shromáždění všech potřebných dokladů postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností kopii spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu.

 

Posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče krajským úřadem

Krajský úřad vytváří evidenci dětí a evidenci žadatelů, posuzuje vhodnost žadatelů a rozhoduje o zařazení žadatele o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče.

Krajský úřad zařazuje děti a žadatele do své evidence pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče na základě předchozího odborného posouzení.

 

Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje

  • posouzení žadatele;
  • zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu;
  • vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost;
  • posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny;
  • zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost. Za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte;
  • u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.

 

Odborné posuzování provádí

  • krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem;
  • ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.

Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči mají podle zákona o SPO povinnost podrobit se při odborném posouzení vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.

Posouzení zdravotního stavu

V rámci odborného posouzení se posuzuje, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě. Kontraindikace k výkonu náhradního rodičovství nejsou nikde stanoveny. Hlavním hlediskem je zájem dítěte.

Psychologické posouzení

U žadatelů se posuzuje:

  • charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě;
  • předpoklad vychovávat dítě;
  • motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského (partnerského) vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.

 

Přípravy k přijetí dítěte

Jednou z podmínek pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je, že se žadatel o svěření dítěte do některé z forem náhradní rodinné péče účastní přípravy k přijetí dítěte do rodiny, kterou zajišťuje krajský úřad. Zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu, je součástí odborného posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče.

V této souvislosti je třeba připomenout, že úspěšnost osvojení nebo pěstounské péče je mimo jiné závislá též na správném výběru budoucího osvojitele nebo pěstouna. Zajištění podmínek pro výběr vhodného osvojitele nebo pěstouna spočívá zejména v tom, že je třeba vybírat pro dítě vhodného osvojitele nebo pěstouna z co nejširšího okruhu osob a zároveň plně respektovat poznatky a zjištění o konkrétních potřebách dítěte.

Žádost lze v průběhu jejího vyřizování podle aktuální situace písemně přerušit, případně zrušit.

 

Vydání rozhodnutí

Na základě odborného posouzení vydá příslušný krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy rozhodnutí o zařazení nebo nezařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči.

 

Odvolání proti nezařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči

Žadatelé o náhradní rodinnou péči mají možnost se proti zamítavému rozhodnutí (rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zařazení do evidence zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče) odvolat. Odvolání se podává u toho správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. příslušný krajský úřad, a to do lhůty uvedené v poučení rozhodnutí. V odůvodnění odvolání je třeba podrobně vyjádřit, s čím v napadeném rozhodnutí nesouhlasí, popřípadě doložit nové skutečnosti. Odvolacím správním orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému je odvolání, včetně kompletní spisové dokumentace žadatelů s vyjádřením krajského úřadu k dané věci, postoupeno.

 

Evidence žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče

Evidence vedou krajské úřady, celostátní evidenci vede MPSV. Do celostátní evidence se děti dostanou, pokud je do tří měsíců neumístí na kraji.

Výběr žadatele z evidence žadatelů pro určité dítě

Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k doporučení poradního sboru pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

Jestliže je krajským úřadem po projednání v poradním sboru vybrán z evidence žadatelů žadatel, který je vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, krajský úřad oznámí neprodleně tuto skutečnost písemnou formou vybranému žadateli.

 

Role poradních sborů

Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče zřizuje hejtman kraje (v Praze primátor) jako zvláštní orgán kraje poradní sbor, jehož úkolem je doporučit pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu vhodné žadatele. Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany, zejména z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupci školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy a zaměstnanci krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zařazení na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor se schází neprodleně poté, co krajský úřad zjistí vhodného žadatele pro určité dítě. Poradní sbor zřizuje i ministr práce a sociálních věcí, ke stejnému účelu a za podmínek jako poradní sbor na úrovni kraje, tedy pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

 

Zařazení do celorepublikové evidence

Pokud se krajskému úřadu nepodaří zprostředkovat pro dítě osvojení nebo pěstounskou péči ve lhůtě 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí nebo po dobu 3 let pro žadatele zařazeného do evidence žadatelů, postoupí krajský úřad údaje z evidence dítěte nebo žadatele ministerstvu, které bude pokračovat ve zprostředkování na základě evidence dětí a evidence žadatelů vytvořené jednotlivými krajskými úřady. V případě, že bude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči již ministerstvo, může krajský úřad využívat pro zprostředkování evidenci žadatelů vedenou ministerstvem. Krajský úřad také může dávat ministerstvu podněty a upozorňovat ministerstvo na vhodného osvojitele nebo pěstouna pro dítě, kterému už nezprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, ale zprostředkovává ji ministerstvo.

Pokud se ani ministerstvu nepodaří zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí nebo do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem, postoupí ministerstvo kopie údajů z těchto evidencí Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně ke zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Stále však platí, že údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu jen pokud žadatel vyjádřil souhlas s osvojením dítěte z ciziny. I po postoupení údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí se ministerstvo nadále snaží zprostředkovat dítěti osvojení nebo pěstounskou péči v České republice, neboť zajištění náhradní rodinné péče v zemi původu dítěte má v souladu s Úmluvou o právech dítěte zásadní přednost před osvojením dítěte do ciziny.

Dítěti je vybírána nejvhodnější rodina

Zprostředkování náhradní rodinné péče se řídí základním pravidlem:

Vždy je dítěti vybírána taková rodina, která je připravena přijmout dítě právě takové, jaké je.

To znamená:

  • se všemi jeho radostmi a starostmi;
  • se všemi jeho přednostmi, ale také riziky ve vývoji;
  • s jeho minulostí;
  • s jeho osobní i rodinnou anamnézou;
  • s důsledky jeho pobytu v ústavním zařízení nebo nefungující rodině;
  • s existencí jeho původních rodičů a sourozenců;
  • v případě pěstounské péče i s případnou účastí rodičů dítěte nebo jiných příbuzných na jeho další výchově.

Výběr rodiny pro konkrétní dítě závisí především na míře nároků, požadavků, toleranci a sociálně‑psychologickém posouzení žadatelů.

Navazování kontaktu s dítětem

Na základě písemného oznámení krajského úřadu má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu o tom, že byl pro konkrétní dítě vybrán jako vhodný osvojitel nebo pěstoun.

Obdobně jako krajský úřad postupuje při výběru vhodného osvojitele nebo pěstouna pro dítě ministerstvo v případech, ve kterých vyhledává pro děti vedené v evidenci ministerstva vhodné žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem.

 


Schéma č. 14 – Zprostředkovaná náhradní rodinná péče